Nejnovější člen NATO poprvé nasazuje stíhací letoun, který je určen pro boj s Ruskem, k ochraně aliančních hranic.
- Švédsko poprvé vysílá své stíhačky Gripen na misi protivzdušné obrany NATO.
- Letouny byly navrženy pro boj s Ruskem a nyní budou použity na polském nebi.
- Švédsko vstoupilo do NATO v reakci na ruskou agresi, konkrétně na invazi na Ukrajinu.
Švédské ozbrojené síly uvedly, že na letecké základně v polském Malborku ve středu přistálo šest švédských stíhacích letounů JAS-39 Gripen, aby se připojily k alianční misi na ochranu vzdušného prostoru.
NATO uvedlo, že to bylo poprvé, co se švédské bojové letouny zúčastnily alianční „posílené Air Policing mise“ z území vzdušného prostoru jiného spojence od vstupu Švédska do NATO v březnu 2024. Dříve se účastnilo misí NATO air policingu jen nad svým vlastním územím, a to pouze jako partnerský stát.
Švédsko spolu se svým sousedem Finskem porušily desetiletí neutrality a vstoupily do NATO, přičemž jako motivaci k žádosti o členství uvedly ruskou invazi na Ukrajinu. To byl nezamýšlený důsledek brutální války ruského prezidenta Vladimira Putina, jejímž deklarovaným důvodem bylo omezení rozšiřování aliance NATO.
Narozen jako zabiják ruských Suchojů
Švédsko i Finsko budovaly své armády s ohledem na hrozbu ze strany Ruska a Gripen byl jedním z takových projektů. Tyto stíhačky, vyráběné švédskou leteckou a obrannou společností Saab AB, byly postaveny speciálně pro boj s Ruskem. Tehdejší velitel švédského letectva Mats Helgesson v roce 2019 prohlásil, že Gripen byl „navržen tak, aby zabíjel Suchoje“, tedy pýchu ruského letectva.
Gripeny mohou fungovat i z neupravených vzletových drah, jako jsou například dálnice, což je výhodné, protože cílem případného ruského útoku budou dobře známá letiště NATO. Rusko se na tento druh infrastruktury zaměřilo během své války proti Ukrajině. Gripeny také vyžadují méně údržby než některé jiné alianční letouny, jako například F-16, které jsou široce dostupné v řadě arzenálů NATO.
Měl jít na Ukrajinu místo Mirage
Michael Bohnert, válečný analytik společnosti RAND Corporation, uvedl, že díky své flexibilitě je Gripen „mnohem vhodnější pro zemi, která hraničí s agresorem“. Experti na obranu z výše uvedených důvodů označují Gripen za nejvhodnější dostupný letoun čtvrté generace ze všech letounů NATO pro Ukrajinu. Švédsko žádné Gripeny napadené zemi nepřislíbilo, ačkoli se touto myšlenkou zabývalo.
Švédský ministr obrany P. Jonson minulý měsíc pro Business Insider uvedl, že „vede dialog“ s Ukrajinou a dalšími zeměmi v rámci Air Force Coalition, skupiny spojenců, kteří se zavázali pomoci Ukrajině. Podle něho je pro Ukrajince „náročnější absorbovat další stíhačku“. Ukrajina již obdržela letouny F-16 americké výroby a francouzské Mirage, takže Švédsku bylo podle ministra obrany doporučeno, aby se zaměřilo na vyslání leteckých senzorových platforem, jež by mohly poskytovat podporu velení a řízení.
Navzdory chvále, které se těmto stíhačkám dostává, se švédské Gripeny nedočkaly takového typu boje, jaký by se odehrál na Ukrajině. Nezažily tedy to, čemu by musely čelit v případě ruské války proti alianci NATO.
Evropa se připravuje na další ruskou agresi
Evropa se však na takový scénář připravuje. Při sledování invaze se velká část Evropy, zejména země blíže Rusku, jako je Polsko a Švédsko, připravují na možnost konfliktu s Ruskem.
Mnoho členů NATO zvyšuje výdaje na obranu a výrobu, uzavírá obranné dohody a pořádá rozsáhlejší společná cvičení. Polsko a Švédsko patří k největším mezinárodním partnerům Ukrajiny a patří k zemím, které nejhlasitěji varují před tím, že by Rusko mohlo zaútočit i jinde v Evropě.
Vzhledem k tomu, že Trumpova administrativa narušuje dlouholetá spojenectví, někteří spojenci zpochybnili plány na nákup letounů F-35. Letouny jako Gripen nebo Eurofighter Typhoon by se mohly stát mnohem důležitějšími. F-35, který je silně závislý na americké logistické a softwarové infrastruktuře, Gripen umožňuje provozovatelům větší kontrolu nad upgrady a provozem.
Zdroj: Business Insider, CBC
Autor/Licence fotografie: Oleg V. Belyakov – AirTeamImages, CC BY-SA 3.0